Historie novopacké Církve československé (husitské)

Sympatie k nové mladé Církvi československé v Nové Pace a okolí sahají hluboko do historie. Mnoho drobných šlechticů se svými poddanými se stali stoupenci myšlenek Mistra Jana Husa. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic pán na Pecce, popravený na Staroměstském náměstí v Praze 1621, byl zastáncem náboženské obrody. Jan Amos Komenský před svým odchodem do exilu pobýval a kázal v tomto kraji – v Dolní Kalné. V polovině 19. století působil v Nové Pace vlastenecký kaplan Josef Pravoslav Kordina, který s bělohradským farářem Františkem Peterou svolali schůzi nižšího katolického kléru, kde se jednalo o reformě církve. Podle některých údajů zde bylo až 800 stoupenců. Po prozrazení těchto aktivit odešel do Německa.
       Učení mistra Jana Husa o pravdě a životě v pravdě je hluboko zakořeněno v českém národě, a tak v době národního obrození je mistr Jan Hus po právu označován za velikána českých dějin. Jsou vydávány knihy o jeho učení a životě. K poctě jsou stavěny pomníky. 7. srpna 1898, z drobných peněžních darů, je v Nové Pace odhalen pomník mistra Jana Husa. Je to třetí pomník v Čechách a  první na městském náměstí vůbec. Kolem postavení a  odhalení pomníku je mnoho rozruchu. K odhalení se sjíždí mnoho spolků z celých Čech. Odhaduje se, že průvod čítal 15 000 osob. Toto vše působí na novopackou veřejnost. Jsou pořádány přednášky a svobodomyslní novopačtí katolíci sledují veškeré dění ve společnosti a v církvi.
       K založení náboženské obce Církve československé v Nové Pace přispěl pan profesor František Jirásko. Nechal se oddat v kostele sv. Mikuláše v Praze na Staroměstském náměstí samotným Dr. Karlem Farským. Okamžitě po  návratu v jeho bytě v domě pana Josefa Pochopa č. 327 na  náměstí se sešlo  několik přátel. Byli to bratři – Válek, Žilka, Jiřička, Dohnal. Tato schůzka se konala 15. září 1920 a její účastníci se rozhodli založit v Nové Pace náboženskou obec Církve československé.
       Nastala tvrdá práce a nemalé potíže. Například s dojížděním farářů k církevním úkonům z Jičína, Přepeř, Lomnice nad Popelkou. Dalším úkolem bylo vyřešit místo církevních úkonů. Snaha získat některý z kostelů církve katolické nevyšel, a tak první bohoslužby se konaly před pomníkem mistra Jana Husa na náměstí, před kapličkou či gymnáziem. Zde pomohl tehdejší ředitel gymnázia pan profesor Ferdinand Tomek, který u vyšších školských úřadů vyjednal používání auly gymnázia. Ta byla používána až do otevření Husova sboru. Horší to bylo s církevními rozloučeními. Pohřby se konaly většinou z „domu smutku“, ale místo na církevní rozloučení nebylo. Tak se využívalo místo před katolickými kostely, jako kaplička a klášterní chrám. To se neobešlo bez různých malých provokací. Výuka náboženství byla bez problémů. Přes všechny potíže náboženská obec fungovala. Uskutečnila se přednáška na téma „Čechové a Řím“. Konala se též vánoční nadílka. Při této příležitosti byla uspořádána sbírka. Zde pomohli br. Nádvorník a sestry Hendrychová, Zajícová, Malá a Vodičková. Tak mohlo být obdarováno 338 malých příslušníků církve. Ti nejchudší obdrželi svetry, čepice, šaty a zástěrky. Sestry dále obětavě sbíraly peníze na kalich a prapor, který vyšila sestra Hrubá. Bratr Mendl zajistil židle a bratr Nádvorník lavice.
       V únoru roku 1921 vzrostl počet věřících církve na 1476, z toho 376 školních dětí. Tento růst členské základny přinesl problém v zajištění konání bohoslužeb. Po celý rok nebyl získán žádný stálý farář, i když byt pro faráře byl ustanoven u br. Josefa Pochopa. Rada starších jedná, hledá, žádá. Následujícího roku 6. března se dostavil na  schůzi Rady starších duchovní br. František Šťastný. Na  valném shromáždění, které se konalo v roce 1923, je oznámeno, že farní obvod čítá 48 obcí s 3238 členů a 629 školních dětí. V tomto roce byla též ustavena organizace mládeže a začal vycházet Lidovýchovný věstník, orgán Husova okresního osvětového sboru v Nové Pace. Je také rozhodnuto o stavbě Husova domu. Neshody s  br. farářem Františkem Šťastným jsou řešeny příchodem nového faráře br. Josefa Lugra. 2. září 1923 je konečně schválena vyššími círk. orgány náboženská obec v Nové Pace. Nemalý problém je však ve vybírání příspěvků. Rada starších nadále musí řešit neshody i s farářem br. Josefem Lugrem. V roce 1925 přichází br. farář František Lán, který si získává oblibu. V tomto roce se již hledá pozemek a peníze pro stavbu Husova sboru. Konají se přednášky o mistru Janu Husovi. 25. října byl poprvé slavnostně rozvinut církevní prapor. V následujícím roce se duchovní činnost uklidňuje, jen stále se nedaří výběr církevních daní a příspěvků. V červnu 1927 zemřel zakladatel církve a patriarcha dr. Karel Farský. Pohřebních obřadů se zúčastnili bratři Lán farář, Plíva řídící, Dunda praporečník. Finanční situace je lepší a s pomocí darů všech věřících, živnostníků, továrníků, místních spolků je zakoupen pozemek za kapličkou v ceně 10 439 Kč.   
        Po celý rok 1928 se jedná o dalších možných pozemcích a získaní peněz na stavbu Husova sboru. Byly nabídnuty pozemky mezi gymnáziem a sirotčincem a pozemek naproti gymnáziu. Nastávají další těžká rozhodnutí. Nakonec Rada starších pověřuje ing. Kvasničku vypracováním stavebních plánů a prodejem pozemků u kapličky. Ke konci roku stavební odbor oznamuje, že na stavbu sboru je 40 558 Kčs a pan stavitel Kvasnička dodává plány. Na počátku následujícího roku přichází pan stavitel Šír a nabízí své plány na stavbu sboru. Rada rozhodla, že plány přijme, když budou zdarma. Po všech jednáních a diskuzích, které trvaly celý rok, je pozemek za kapličkou prodán a zakoupen pozemek naproti gymnáziu za 33 275 Kčs.
        V roce 1930 je založen dramatický odbor El. Krásnohorské. Na slavnostní valné hromadě v proslovech bylo vzpomenuto prvního presidenta T. G. Masaryka, mistra Aloise Jiráska, sedmdesátin br. Ferdinanda Tomka a 10. výročí založení církve. Oslavy 10. výročí založení církve byly zahájeny fanfárami z opery Libuše. Po slavnostních projevech následovala hudební a pěvecká vystoupení bratrů a sester. Druhý den slouží br. biskup slavnostní bohoslužbu, křtí a oddává. Večer je sehráno divadelní představení „Posvátný plamen“. Tím skončily oslavy a ukázaly, že církev se těší zájmu a uznání. Následující rok však přinesl mnoho problémů, které byly za všeobecné hospodářské krize těžko řešitelné. Ze zdravotních důvodů odstupuje z funkce br. farář František Lán a přichází br. farář Antonín Eliáš. Stále přetrvávají finanční problémy s okolními obcemi a dotacemi pro stavbu sboru. Uvažuje se o  nahlédnutí do plánů a rozpočtu stavby sborů z Hronova a Bakova. Za poslední rok se konalo 56 sňatků, 120 křtů a 58 pohřbů. Za přispění učitelů se náboženství vyučuje ve 40 školách 800 dětí. Stavba sboru se stále odkládá z nedostatku peněz. Pořádají se výlety s občerstvením a divadelní představení. Veškerý výtěžek je dáván na stavbu sboru. Konají se přednášky. Například br. farář má přednášku na  téma „Krize mravní a náboženská“. Oslav mistra Jan Husa se zúčastňují i legionáři. V roce 1934 odchází br. farář Antonín Eliáš a přichází br. farář Václav Falta. Celým rokem se prolínala otázka stavby sboru. Nedostatek prostředků však brzdil veškeré úsilí. Náboženská obec vlastnila 120 000 Kčs, předběžný rozpočet však mluvil o  400 000 Kčs. Tato skutečnost nezabránila výzvě k místním stavitelům, aby předložili plány a rozpočty na  stavbu sboru. Uvažuje se též o stavbě kolumbária. V následujícím roce čítá náboženská obec na Novopacku 4826 věřících a na náboženství chodí 947 dětí. Pozemek pro stavbu sboru byl rozšířen o 200 m čtverečních.
          Rok 1936 se od počátku vyznačoval intenzivní činností Rady starších a stavebního odboru. Počet schůzí dosáhl čtyřiceti osmi. Na některé schůze jsou přizváni odborníci z oboru stavitelství. Bratr stavitel Kavan byl požádán o radu. Zdůraznil nutnost stavět sbor a faru součastně, aby se stavba neprodražila. Navrhoval provádět práce ve dvou etapách. V první postavit sbor s  příslušnými místnostmi a kolumbáriem, ve druhé farní budovu. Valné shromáždění odhlasovalo obnos 250 000 Kčs, který by neměl být překročen. Br. stavitel Kavan uváděl, že v ceně 215 000 Kčs až 230 000 Kčs by bylo vyvedení stavby pod střechu, tvrdá omítka, hotové podlahy, betonové stropy, eternitová krytina, vybetonování věže a žaluzie. Úprava příchodu ke sboru, přívod vody a elektrická instalace by si vyžádaly dalších 20 000 Kčs. Velmi významná byla schůze 15. dubna. Rada starších přijala 7 náčrtků plánů, přičemž jména projektantů byla uvedena v zapečetěné obálce. Náčrtky nesly hesla: SŠ – náklad 180 000 – 210 000 Kčs, V záři kalicha – 210 000 Kčs, Kalich s dvojitým křížem – 195 000 Kčs + fara 120 000 Kčs, O01 – 210 000 – 248 000 Kčs, Husův sbor – 294 000 Kčs, štítek s oranžovým kalichem – 367 648 Kčs, Pravda vítězí – 215 000 – 230 000 Kčs.
           Na schůzi 21.4. stavební odbor stanovil pořadí vybraných náčrtů. První „Pravda vítězí“, druhý „V záři kalicha“. Oba návrhy zaslány Diecézní radě k nahlédnutí a doporučení. Anonymita autorů náčrtů je zachována do doby rozhodnutí a schválení.. Diecézní rada již předem varovala před dluhy při stavbě sboru proto, že Ústřední rada za žádných okolností nemůže poskytnout finanční pomoc. Br. biskup slíbil jednat o odpisu církevní daně. O souhlas ke stavbě sboru bylo požádáno také ministerstvo obrany, které nemělo námitek. Základní kámen s ověřovacím listem byl přivezen z Husince jako dar ses. P. Suchardové a br. Zwiegra. Na základní kámen rozhodnuto dát vytesat kalich s nápisem Husinec 30. 8. 1936. Snahou Rrady starších se stala zásada, aby se na pracích podíleli všichni stavitelé našeho vyznání. I  v této věci docházelo k nepříjemnostem a neshodám. Nakonec se našlo řešení. Br. stavitel Kavan slíbil, že si ponechá dozor nad stavbou. Tesařské práce měl provádět br. Jirásko, stavitelské sdružení bří. Holman a Jirčák. 10. srpna došlo k podepsání smlouvy. Za Radu starších tak učinili ses. Suchardová, bří. Zvieger, Kobr a br. farář Falta. Ten velmi prosil, aby všichni členové Rady starších myslili na  konečný výsledek a s Boží pomocí hledali cestu k  uskutečnění touhy po vlastním sboru. Situace se opět zhoršila natolik, že dokonce hrozilo ze strany stavitelů soudní stihání. Ti se vzájemně osočovali z neochoty spolupracovat. Za těchto okolností se Rada starších rozmýšlela, má-li být vůbec se stavbou započato. Po dalších jednáních přece jen došlo k definitivnímu rozhodnutí důsledně trvat na původní smlouvě.
          Smlouva byla podepsána 18. srpna, druhý den stavitelé vykolíkovali stavební místo. Tohoto památného aktu se zúčastnili ses. Suchardová, br. farář, bratří Kotik, Šolc a  Zwieger. Konečně nastal tak dlouho očekávaný den 30. srpen. Na staveništi čekal zahalený základní kámen, na stožárech vlály oba církevní prapory. Celé město bylo vyzdobeno břízkami a chvojím. Slavnostní bohoslužby vykonal br. biskup. V průvodu nesly tři dvojice krojovaných děvčat věnce, které byly položeny u Husova a Komenského pomníku a u pomníku bratrů legionářů. V čele průvodu byla nesena státní vlajka. Hudbu řídil br. Gottwald. Ze slavnosti byly zaslány pozdravné dopisy oběma prezidentům T. G. Masarykovi a E. Benešovi a br. patriarchovi. Od všech tří došly odpovědi. Začaly stavební práce, ale br. Kavan se zřekl dozoru nad stavbou, nahradil jej stavitel Tauchman. 31. října se koná na staveništi kontrolní den a vše je shledáno v pořádku. Spolek Krematorium doporučuje zřízení otevřeného kolumbária a  urnového háje. V prosinci jsou vyzváni bří. stavitelé Holman a Jirčák, aby vypracovali plán a rozpočet na faru do 31. prosince. Též je již diskutováno o výzdobě sboru.
           Rok 1936 je poznamenán tragickou květnovou povodní, která si vyžádala dva dětské životy. Je zorganizována sbírka ve prospěch postižených. Do  července vybráno 3149 Kčs. Během roku se konají různé kulturní a vzdělávací akce. Finanční výtěžek z této činnosti je opět věnován na stavbu sboru.
          1937 - významný rok pro náboženskou obec v Nové Pace a okolí, neboť po letech starostí, obětavé práce a  střádání došlo konečně k tomu.že mohl být otevřen Husův sbor. V každé schůzi Rady starších jsou projednávány problémy se stavbou sboru. Stavbu fary získává br. stavitel Jirčák. Je schválen plán urnového háje. Pan stavitel upozorňuje, že by bylo vhodné pořízení fotografiií vnitřku i vnějšku stavby, aby se případné nedostatky mohly zhodnotit a odstranit. Br. farář mnohokráte připomíná přísloví, jímž by mělo být vedeno veškeré konání: „Nesvorností velké věci se rozpadají, svorností malé pak věci rostou“. Z toho je vidět, jakými úskalími se celá akce musela doslova prodírat. Stavba sboru a fary pokračovala. Přihlásili se i někteří dárci, kteří se rozhodli přispět na vnitřní zařízení sboru. Místní sklenář pan Janák věnoval jedno okno s námětem mistra Jana Husa. Návrh provedl br. učitel Plachta. Ses. řídící uč. Eva Kalousová darovala 5 000 Kčs na zakoupení zvonu. Zvon byl zhotoven firmou Jos. Šidlikovský z Lomnice nad Popelkou za 7 600 Kčs. Zvon váží se závěsem 239 kg. Stavba sboru a fary má být dokončena 27. července. Je rozhodnuto ji převzít až po  kolaudaci. Otevření sboru je připraveno do všech detailů. Vyzván Radiožurnál, aby odvysílal z otevření sboru relaci. ČTK zaslány fotografie sboru s pozváním zástupce. Jsou pozváni zástupci úřadů a všech korporací.
         V předvečer otevření sboru 5. července se koná slavnostní akademie. Druhého dne prošel městem průvod, krojované dívky položily věnce k pomníku mistra J. Husa, J. A. Komenského a padlých legionářů. Na slavnosti samé promluvil za okresní úřad komisař dr. Oumrt, za město starosta J. Zívr. Řečníci zdůraznili oběti, za kterých byl sbor budován, a co lásky bylo třeba, aby se dílo podařilo. Při slavnosti jsou prodávány pohlednice a stužkové odznaky. Odpoledne se konala lidová veselice. Pojištění bylo sjednáno u První české vzájemné pojišťovny a vztahovalo se na sbor, faru, zahradu, urnový háj s kolumbáriem, schodiště a chodník. Do pojištění jsou zahrnuti i příslušníci náboženské obce, pokud by došlo k případnému úrazu na  půdě sboru a okolí. Na vnitřní vybavení sboru se konají sbírky. Děti po korunce vybraly na figurální okno s postavou T. G. Masaryka a Jednota mládeže zaplatila figurální okno s postavou J. A. Komenského. Na okno s postavou dr. K. Farského věnuje peníze ses. M. Nyplová, neznámý mecenáš se postaral o okno s postavou sv. Václava.
         Rok 1937 nepřinesl jen radost z otevření sboru, ale i  bolest celému národu, který se rozloučil s prvním prezidentem T. G. Masarykem. 19. června se konaly smuteční bohoslužby, při nichž byl sbor přeplněn. Lidé jakoby tušili, že nadchází doba těžkých zkoušek. Na  zaslané kondolence odpověděla rodina pana prezidenta T. G. Masaryka, kancelář pana presidenta dr. E. Beneše a  vláda. Jednota mládeže sehrála hru s názvem „Tatíčkovy děti“. Schůzí konanou 21. prosince končí tento pohnutý rok.
         Neblahé zásahy do života národa přináší rok 1938. Náboženská obec všemožně vypomáhá bratrům opouštějícím území zabrané Němci - Sudety. Bohoslužby a schůzky mládeže jsou hojně navštěvovány. Zásluhou br. Kylara je získán zvon o váze 75kg. Jedna strana nese nápis: „Obětem světové války 1914 - 1918“, druhá strana slova: „Zásluhou br. Františka Kylara“. Zvon posvětil br.  biskup. Konají se každoroční oslavy mistra Jana Husa, náboženská obec se účastní odhalení pomníku T. G. Masaryka, ve Staré Pace je do užívání předán nový urnový hřbitov, který je zbudován hlavně zásluhou br. Ferdinanda Šolce. Je požádán br. stavitel Jirčák aby se započalo s urnovým hájem a venkovními úpravami sboru.
        Rok 1939 je těžkým rokem. Jen národ, který má víru, nemůže zahynout. Všechny události mají vliv na církev a náboženskou obec. Začaly docházet oběžníky, které nejprve doporučovaly, později nařizovaly různá nepříjemná opatření. Sbory se staly místem schůzí a shromáždění příslušníků Říše. Národní souručenství zasílá svůj znak, který musí být vyvěšen na farním úřadě. Musejí se zakoupit říšské vlajky. Přes všechna úskalí doby se shánějí peníze pro uprchlíky z pohraničí. Spolek Krematorium jedná o celkové úpravě urnového háje a kolumbária. Slavnostní otevření je 21. května. I pokladnička sboru mohla finančně pomoci 66 uprchlíkům z pohraničí.
        Život v dalším roce v náboženské obci je poznamenán různými nepříjemnými nařízeními. Tak se musely 20. dubna na sboru vyvěsit protektorátní a říšská vlajka. Okresní hospodářská záložna požádala o prohlášení o arijském původu členů Rrady starších, totéž žádala i Diecézní rada zároveň s nařízením opatřit pro farní kancelář obraz Vůdce! Také platy jsou prováděny proti potvrzení o nežidovském původu. Náboženská obec má 4963 členů a počet dětí přihlášených k výuce náboženství je 1018. Vyučuje se 88 hodin týdně.
        V roce 1941 Církev nese jméno „Českomoravská“, nařízeno užívání německého typu písma, odpovědi jen v jazyce německém, vylepení písmena „V“ na počest vítězství říšských zbraní, jedná se o odevzdání zvonů. Všechny akce jsou pod dohledem okupačních úřadů.
         V následujícím roce se nařízení stupňují. S okamžitou platností je zakázáno topení ve sboru. Okresní úřad vydal nařízení o sejmutí zvonů a odevzdání do sběru a povinnost hlásit jména pohřešovaných zaměstnanců. Nařízen sběr starého papíru, v náboženské obci se sebraly 3kg! Za těchto okolností je činnost Rady starších ukončena již v polovině října.
          V roce 1943 je v náboženské obci 5153 věřících, narozeno 90 dětí, zemřelo 75 příslušníků, přistoupilo 90 členů a oddáno 71 párů. Br. farář konstatuje, že po stránce náboženské i finanční si stojí náboženská obec dobře. Účast na bohoslužbách měla stoupající tendenci, zájem projevovali mladí i děti.
          Rok 1944 proběhl ve znamení několika závažných událostí. Zemřel ředitel kůru br. Hartl a do Holic odchází br. farář Václav Falta z důvodu nemoci dcery. Na jeho místo nastupuje br. farář Bohumil Skalický.
          Ráz shromáždění konaného 3. 6. 1945 byl slavnostní, neboť se jednalo o první v osvobozené republice. Lidé byli ochotni přinášet oběti ve prospěch náboženské obce a celé společnosti. Smutná zpráva přichází z Hradce Králové, že br. farář Václav Falta dotrpěl svůj život v květnu 1945 v Terezíně. Byla vzdána čest jeho památce. Uvažuje se o rozšíření urnového háje a kolumbária.
         V prvním poválečném roce 1946 do svého rodiště přichází jako katecheta br. Josef Pochop. Od firmy Tuček z Kutné Hory jsou zakoupeny varhany v provedení omezeného rozsahu za 110 000 Kčs. Během roku se však rozpadl dramatický odbor E. Krásnohorská. Docházejí různá upozornění ohledně odstraňování názvu „Českomoravská“ z úředních listin, pozemkových knih.
         Náboženská obec v roce 1947 - 48 je v duchovní činnosti plně konsolidována, daří se práce s mládeží, výuku náboženství navštěvuje 607 dětí, také nedělní škola je pěkně navštěvována. Dochází k vnitřním opravám sboru.
         Rok 1949. Od počátku roku se jedná o odhalení pamětní desky br. faráři Václavu Faltovi. Odhalení se zúčastnil br. patriarcha, který si zároveň prohlédl sbor. K  úpravám kolumbária je však kritický. Jedná se také o  novém místě pro urnový háj, kde by mohlo v budoucnu být postaveno i krematorium. Při jedné z přednášek, konaných ve sboru, prohlásil br. prof. Stárek, že rok 1950 učiní konec sousedskému hospodaření  v náboženských obcích. Každá částka musí být napříště precizována a účty koncem roku zaslány k revizi. Pěkné výsledky vykázaly prázdninové kurzy, v listopadu se koná  „Týden duchovní posily“.
         Padesátá léta probíhají v náboženské obci celkem poklidně, i když někteří členové nesouhlasí se vším, co se děje. Br. farář Bohumil Skalický je zvolen biskupem v Hradci Králové a na jeho místo přichází br. farář Josef Pochop. Jsou zrušeny odbory sociální a mládeže. Změny se provádějí v celkovém účetnictví. Pořádané přednášky se snaží upevňovat život ve víře. S Jednotou bratrskou je uspořádán výlet do Českého ráje s přednáškou spisovatelky L. Mašínové. Sbírka ve prospěch studentského fondu Dr. K. Farského vynesla 4050 Kčs, v potravinových lístcích 1750g hrubé mouky, 13850g hladké mouky, 500g masa, 120g másla. V naturáliích je vybráno 14,5 kg hrubé mouky, 0,50 kg cukru a 12 ks vajec. Br. faráři poskytnuta úhrada za  obědy v závodní jídelně. Duchovní péče o děti je zastavena vzhledem k šířící se dětské obrně. Protože se často vypíná elektrický proud, jsou večerní pobožnosti jako černá hodinka. Ani nevytopený sbor neposkytoval příjemné prostředí. V roce 1954 je zavěšen zvon, který je přivezen z Rudníku. Od roku 1956 se náboženská obec zúčastňuje vzpomínek na br. patriarchu dr. K. Farského ve Škodějově. Zpočátku se jezdilo upravovat památník, později už na slavnosti.
         Rok 1960 přinesl další nařízení ohledně financí. Biblické večery byly nahrazeny vzpomínkovými, a to ke 40. výročí založení církve. Těšily se velkému zájmu. Br. farář vyzval zakládající bratry a sestry k sepsání svých vzpomínek o začátcích náboženské obce v Nové Pace. K 1. lednu činil počet věřících naší náboženské obce 4618, úbytek za minulý rok 181 příslušníků. Okresní církevní tajemník nedal souhlas k zájezdům. Když byla v září zahájena duchovní péče o děti, ukázalo se, že účast je minimální. Náboženská výchova spočívá hlavně na rodině. Br. farář onemocněl, zastupuje ho ses. farářka Libuše Harcubová. Ke své práci se vrací po několika měsících.
         V letech 1961 - 62 je nutno provést opravu střechy sboru a fary poškozené nepřízní počasí. Vše je hrazeno z účelového fondu. Dochází k dalším úpravám urnového háje a kolumbária, provádějí se drobné úpravy interiéru sboru. Vzhledem ke chřipkové epidemii byl vydán v lednu 1962 zákaz shromažďování. Odvolání přišlo až koncem února. Přes všechny potíže se život v náboženské obci rozvíjí klidně. Věřící vyslechli několik přednášek s duchovní a cestopisnou tématikou. Do urnového háje byl zaveden vodovod.
         Další roky probíhají v souladu mezi Radou starších, br. farářem a věřícími. Br. farář dochází do domova důchodců nejen k věřícím, ale ke všem starým spoluobčanům. Tato misijní činnost je s povděkem přijímána. Duchovní užitek přinášejí jako každý rok nejen církevní výročí, ale i přednášky. Některé sestry navštěvují laické kurzy. Br. biskup spolu s okresním církevním tajemníkem provedli inspekci sboru, fary a urnového háje. Líbila se úprava a čistota.
         Rok 1965 nezačal pro život církve dobře. Br. farář informoval Radu starších o situaci, která nastala po úmrtí br. biskupa Skalického. Br. farář Josef Pochop byl zvolen správcem diecéze a zároveň kandidátem na funkci biskupa. Zdůraznil, že si vždy přál dosloužit v Nové Pace jako farář. Podle průzkumu je zjištěno, že ve čtyřech okrscích je kandidatura našeho br. faráře podporována. Proto bude nutné, aby se uvažovalo o jeho nástupci. Br. farář Josef Pochop byl opravdu biskupem zvolen. Novým duchovním správcem se stává br. farář Vítězslav Juriček. Br. biskup, při rozloučení v našem sboru zdůraznil, že bude vždy rád vzpomínat na vzornou spolupráci s Radou starších i celou náboženskou obcí. Prosil, aby stejným způsobem pomáhali i jeho nástupci.
         K 31. prosinci 1966 má náboženská obec 3778 příslušníků. Počet vystupujících z církve se neustále zvyšuje, jsou to zejména mladí lidé. Přes mnohé urgence Okresní stavební podnik neopravil žlaby, takže zatékající voda  způsobila značné škody, postižen je zejména kúr. Naštěstí komise MěNV uznala případ za havarijní. V květnu 1967 zemřel br. farář Vítěslav Juriček, veškeré výlohy spojené s pohřbem uhradila náboženská obec. Br. biskup přislíbil všestrannou pomoc, aby netrpěl život náboženské obce a místo faráře bylo co nejdříve obsazeno. Na podzim přichází nový farář br. Zdeněk Svoboda. Br. farář vyzývá věnovat více pozornosti dětem a  mládeži, navrhuje, aby jedna neděle v měsíci byla vyhrazena pouze dětem.
          Rok 1968 - 69 přináší celkové uvolnění společnosti. Objevují se nové možnosti. Opět se pracuje s mládeží. Oslavy mistra Jana Husa se konají na náměstí za účasti tisíce lidí. Opětně se pořádají zájezdy na vzpomínková místa např. do Lán, Husince, Škodějova, přijíždějí návštěvy ze zahraničí.    
             Začátek sedmdesátých let je ve znamení „normalizace“. Náboženské obce jsou informovány o návštěvě nejvyšších představitelů u soudruha ministra Brůžka, který je ujistil, že není obav z opakování padesátých let a duchovní dostanou přidáno na platech o 530 Kčs. Od června je název církve změněn na Církev československou husitskou. Mnohé z plánovaných přednášek se nekonají. Vychází nařízení, kterým se znemožňuje dětem duchovních účast na  pionýrských táborech, protože se nemohou stát členy pionýrské organizace. Od roku 1970 - 74 se protahují opravy střechy sboru, kterou zajišťuje Okresní stavební podnik. Ke  společné modlitbě se v kostele sv. Mikuláše sešli věřící Církve československé husitské, Jednoty bratrské a Církve římsko-katolické.  
          Rok 1975 přinesl změny v Rradě starších, br. biskup Josef Pochop je znovu potvrzen ve funkci, ze zdravotních důvodů odchází br. farář Zdeněk Svoboda a na jeho místo přichází v roce 1976 br. farář Miloslav Lihařík  Střechy sboru stále nejsou opraveny, protože Okresní stavební podnik má stále důležitější práce. I v těchto smutnějších letech se duchovní činnost nezmenšuje a je stále na vysoké úrovni. Rok 1977 je rokem čtyřicátého výročí otevření Husova sboru. Při této příležitosti se v Nové Pace scházejí i  bývalí faráři zde působící. Vzpomíná se na těžké začátky a  na bratry a sestry, kteří se těchto oslav nedočkali. Oslav se zúčastní i věřící z jiných farností. Pořádají se též besedy pro širokou veřejnost. Stále přetrvávají starosti o budovu sboru a fary, které potřebují nutné opravy podlah, oken, topení, venkovní omítky. Finanční prostředky náboženská obec má, ale vše brzdí laxní přístup okresního stavebního podniku.
          Osmdesátá léta jsou poznamenána náhlým úmrtím novopackého rodáka, duchovního otce br. biskupa Josefa Pochopa, který žil plně životem církve a byl příkladem služby. Konečně v roce 1983 se provádí oprava omítky na  věži sboru a oprava střechy na farní budově. Následujícího roku se vyměňují plynové radiátory. Vyšší revizní komise nalézá hospodaření náboženské obce v souladu s platnými zákony. Nedělní bohoslužby, májové pobožnosti i biblické hodiny mají velmi dobrou účast. Nezapomíná se ani na studenty Husovy fakulty peněžními dary. Je instalováno též elektrické zvonění. Blíží se padesáté výročí položení základního kamene a otevření Husova sboru.
           Celý rok 1986 je poznamenán starostmi a sháněním řemeslníků pro dokončení oprav sboru. Vymalování komplikuje stavba lešení. Na těchto opravách se podílejí bratři a sestry náboženské obce. Dík patří zejména bratru faráři, který neúnavně pomáhal při každé práci. K oslavám padesátého výročí se celý sbor, fara i přilehlý urnový háj s kolumbáriem skvějí novotou. Vzpomínkové bohoslužby jsou mimořádně navštíveny širokou veřejností. Při slavnostních projevech je vzpomenuto všech bratří a sester, kteří se zasloužili o rozkvět náboženské obce a přes všechny  potíže postavili důstojný a krásný Husův sbor.
           Konec osmdesátých a začátek devadesátých let je již naplněný novou nadějí na lepší a svobodný život. Minulá doba i pro církev byla dobou plná neklidu, obav, strachu i  tísně. Časové úseky radosti a naděje však byly poměrně krátké. Církev však má sloužit v každé době a za všech okolností musí hlásat Boží slovo, ať se to zdá sebetěžší, je povinna dávat naději i v časech zdánlivé beznaděje. Nabytá svoboda přináší i některá smutná zjištění. Každý se musí učit opravdové demokracii. K tomu přispívají přednášky o Janu Zrzavém, o křesťanském hnutí v Taizé, o záhadách rukopisu Máje. Český rozhlas se rozhodl uskutečnit přímý přenos nedělní bohoslužby z novopackého Husova sboru. Dochází k opravám farní budovy. Zde vzniká kancelář, malá zasedací místnost a zimní modlitebna. Ekumenické bohoslužby se konají několikrát za rok a přispívají k vzájemnému pochopení mezi církvemi. V roce 1993 jsou provedeny nutné opravy vitrážových oken a sklepů. Duchovní život v náboženské obci probíhá v souladu všech věřících.

           V roce 1994 byl učiněn důležitý krok v ekumenickém přibližování – podepsána dohoda o uznání křtů mezi Církví čs. husitskou, českobratrskou evangelickou a  římsko-katolickou. Nadále pokračuje i spolupráce na místní úrovni. Je konstatován pokles účastníků bohoslužeb a pobožností i lhostejnost ke smutečním rozloučením s asistencí duchovního. Hojně jsou navštěvovány oblíbené biblické hodiny.
           S povděkem je kvitováno první vystoupení předsedy vlády ČR a jeho projev při bohoslužbách 6. července 1997 v Betlémské kapli v Praze. Konány sbírky na postižené povodněmi. 20. července proběhly za hojné účasti bohoslužby k 60. výročí otevření Husova sboru.
           Svou práci kronikářky v roce 1998 ukončila dlouholetá aktivní pracovnice Rady starších, obětavá s. Božena Riedlová. Br. farář avizuje plánovaný odchod z aktivní služby. Královéhradecká diecéze se potýká s nedostatkem duchovních, řada sloužících je již v trvalém důchodu, 39% obcí je administrováno. V září 2001 došlo k výměně farářů. Rozloučení s br. M. Lihaříkem bylo konáno 30. 9., přesně na den po 25 letech služby v Nové Pace. Nastalé potíže s opravou farního bytu a kanceláře už řeší nový br. farář Aleš Tomčík dojížděním z Hradce Králové a spoluprací se studentem Husitské teologické fakulty UK br. V. Hrabou, s nímž se střídá v konání bohoslužeb a dalších službách.
           K práci v Nové Pace bylo v roce 2002 připojeno administrování náboženských obcí ve Vrchlabí a v Jičíně. Konají se pravidelně bohoslužby na celkem 11 místech (včetně bohoslužebných středisek)! Pořádá se (téměř s měsíční pravidelností) řada přednášek, koncertů a  výstav. Obnovují se bohoslužby ve Staré Pace. Náboženská obec zaměstnává prvního veřejně prospěšného pracovníka. Komplikované bylo však hledání náhrady za zemřelého ředitele kúru, dlouholetého varhaníka sboru, JUDr. J. Hendrycha. Jeho  nástupcem se stal p. Petr Vávra z Nové Paky.
          Od října 2003 je poskytován sbor ke shromažďování Církvi českobratrské evangelické se sídlem v Libštátě. Provedena úprava zimní modlitebny, aby sloužila rovněž jako výstavní síň. Pokračují kulturní akce s křesťanskou tématikou.
          Významnou událostí následujícího roku se stalo prohlášení Husova sboru v Nové Pace za kulturní památku. První výstavou v upravené modlitebně roce 2004 byla výstava koláží p. E. Kukuczky, následovala výstava Křížové cesty Vladimíra Komárka a na podzim výstava autogramů známých osobností p. J. Míchala. Konala se řada přednášek a  koncertů, nejúspěšnější bylo únorové pásmo M. Matouše o  Cherubském poutníku Angela Silesia, červencová přednáška Doc. ThDr. J. B. Láška o postavení mistra J. Husa mezi reformátory a přednáška M. Matouše o Přemyslu Pitterovi. 4. dubna se uskutečnil rozhlasový přenos bohoslužeb. Pokračují i nadále opravy fary a nátěry střechy sboru. V létě bylo kompletně opraveno venkovní kolumbárium.
          V roce 2005 se opět konalo několik koncertů, přednášek a výstav. Do plánů se dostala rekonstrukce varhan a začala sborová sbírka na jejich generální opravu.
          Kromě několika pořádaných koncertů a výstav si v roce 2006 náboženská obec připomněla 70. výročí od položení základního kamene Husova sboru - hojně navštívené bohoslužby byly konány 27. srpna. Po celý rok probíhala generální oprava varhan, která si vyžádala nemalé finanční prostředky. Náboženská obec byla nucena část prostředků si půjčit, aby mohla opravu dokončit. Při koncertu p. Kláry Kubátové dne 15. 12. na už z podstatné části zprovozněné varhany byl sbor plný lidí. Generální oprava varhan byla dokončena v dubnu 2007. Bohoslužby uskutečněné 7. července a důstojně navštívené věřícími připomněly, že od otevření Husova sboru Církve československé husitské v Nové Pace, uplynulo již 70 let.

(podle knihy pana Josefa Tomáše vydané k 70. výročí Husova sboru zpracoval Aleš Tomčík