Podobenství o deseti družičkách je krásný příběh s působivými obrazy – ženich s nevěstou, družičky, lampy a tma (svatby se po tehdejším způsobu konaly po setmění), vítání svatebčanů, radování se s radujícími – to vše patřilo k silným zážitkům. Svatba jako životní rituál vyjadřovala, že jde o jediný správný stav pro muže a ženu. Talmud dokonce na jednom místě dává přednost doprovázení nevěsty před studiem Tóry.

Našich deset družiček tedy řádně plní tento pěkný zvyk. Přišly, aby špalírem a lampióny uvítaly ženicha. A tak se na dohodnutém místě setkalo deset děvčat v očekávání veselé noci. Ženich sice zprvu nešel, ale až přijde, odhalí to, co rozhodne o jejich další budoucnosti.

Ony to však nevědí, že je mezi nimi pět pošetilých, které si nevzaly olej do svých lamp. A pět z nich naopak prozíravých, opatrných, a rozumných, které olej mají. Ovšem právě tahle okolnost rozhodne o tom, zda se vůbec na svatbu dostanou. Těm pěti nepřipraveným na chvíli jejich lampy možná zablikají, ale hned zhasnou, zkoušejí si tedy narychlo olej opatřit jeho nákupem, ale promeškají tím ženichův příchod i šanci dostat se na veselku. Zaskočilo je nejprve to, že ženich dlouho nejde, stejně jako to, že pak najednou přišel.

Jde o podobenství, odložme proto rovnou pochybovačné otázky: To se nemohly o olej rozdělit? Opravdu se „prozíravost“ a „neprozíravost“ projevila právě jen v té hliněné nádobce s olejem, kterou někdo měl a jiný ne? Proč se v tak radostný den ženich nenechal oblomit a pět opozdilých nakonec nevpustil dovnitř? Vždyť i nespravedlivý soudce (Lk 18) se nakonec nechal přesvědčit neodbytnou vdovou.

Ženichovo tvrdé jednání nás vede k otázce, do které pětice patříme my? Právě to symetrické rozdělení na pět a pět ukazuje, že jde o dvě skupiny, o dvě možnosti, dva způsoby, jak prožít život. O protiklad mezi připraveností a nepřipraveností. A jak to ohlašuje rozdělení těch dvou skupin hned zkraje: jde o protiklad nerozumnosti (pošetilosti, ba až hlouposti) a prozíravosti (rozumnosti, opatrnosti či chytrosti). Do které skupiny patřím?

Jsme zvyklí ptát se spíše na víru, laskavost, pokoru…, ale hloupost a rozumnost? A přece se protiklad hlouposti a chytrosti v Bibli objevuje v představě, jak je v životě důležité chytře žít a jak je možné naopak život prožít hloupě…

Prozíravé je takové jednání, které vede k cíli: něco chci – a buď na to jdu chytře a podaří se mi to, nebo na to jdu hloupě – a pak se mi to nepodaří. Chytrost nebo hloupost nějakého jednání však není hned zřejmá. Čím větší dílo, tím jsou často jeho jednotlivé fáze méně podobné tomu, jaký bude výsledek. Když si Noe budoval na souši archu, jeho současníci si mysleli, že se pomátl. Smysluplnost, chytrost nějakého konání, korunuje až to, jak vše nakonec dopadne.

Podobenství tak připomíná, že nestačí jen dobré chtění. Na svatbu vyrazilo deset družiček. Dobře dopadlo jen pět z nich. Rozdíl spočíval v malých nádobkách oleje. Co že je tedy tím olejem? Někdy se má za to, že jde o dobré skutky, které rozhodují o tom, kdo vejde a kdo ne. Jindy se myslí na víru – ona je tím olejem, který dává zazářit lampám našich životů – a otevírá cestu do Božího království.

Zkusme se v tom příběhu ale vrátit do chvíle, než vůbec družičky na svatbu vyrazily. Když odcházely a vzaly s sebou svou nádobku – nebo právě nevzaly. Zde vznikl ten rozdíl. Ty chytré, které v příběhu dobře dopadly, ty prozíravé, které každého z nás dnes zvou mezi sebe, abychom se stali takovými, jako ony, jsou ty, které nejen že počítají s ženichem, ale počítají i „samy se sebou“, se svým úkolem na chystané svatbě. Ty bláhové jsou na svatbě sice také, ale nepočítají s tím, že by právě ony, svým dílem měly přispět k celkové oslavě. Vyrazily s ostatními, jsou k nerozeznání od připravených. Ale s ženichem prakticky nepočítají.

A tak se ve světle dnešního příběhu ptejme každý sám sebe, jestli počítám s přicházejícím Božím královstvím? Počítám s Pánem Bohem a jeho vůlí ve svých všedních dnech? Ale ze všeho nejvíce: Počítám s tím, že Bůh počítá se mnou a s mými dary a schopnostmi? Na mé lampě také záleží, na naší péči a snaze, na zásobách oleje. Bůh s námi počítá – počítáme s tím?

V tom je nezasloužená milost, že s námi Bůh počítá, že čeká na náš vklad. Proto také nemá smysl zlobit se v podobenství na těch pět družiček, které se o svůj olej nepodělily. Pán Bůh je zvědav na olej každého z nás, právě na ten jeho. Stojí o něj, stojí o to, abych právě já „svítil“ svým vlastním způsobem vstříc přicházejícímu ženichovi.

Jsou v Bibli jiné příběhy, které kladou důraz na to, že jedinec je součástí společenství. Ale jsou příběhy jako ten náš dnešní, které volají každého zvlášť, aby právě on a právě ona, abych právě já, vykročil a žil nasměrován k Božímu království, počítal s  ním a věděl, že v něm Bůh se mnou počítá. Amen

Modlitba:

Pane Ježíši Kriste, církev toužebně vyhlíží tvůj příchod. Ale ve svém čekání nejsme vytrvalí. Brzy se unavíme, a cítíme se prázdní, bez tvé moci a síly. Proto tě prosíme, naplň nás Duchem svatým, oděj nás mocí z výsosti, ať naše světlo plane tobě vstříc. Chceme, ať naše lampy hoří a osvěcují každou temnotu a zákoutí našeho hříšného srdce. Nechceme, abys nás zastihnul nepřipravené. Probuď nás z našeho spánku a daruj nám ducha bdělosti a modliteb. Přimlouváme se za bratry a sestry, kteří jsou spolu s námi postaveni do služby, abychom byli světlem a solí tomuto světu. Prosíme za společenství našich sborů. Dej, ať nezaspíme v temnotě svých pochybností, neprodléváme v pohodlnosti svých zvyků. Prosíme tě za všechny kazatele tvého slova, a za celou církev. Prosíme za všechny, kteří se domnívají, že už ztratili všechnu naději; modlíme se za ty, kteří už nic dobrého nečekají a na nikoho se netěší; prosíme za ty, kteří mají za to, že promarnili svůj život a že nejsou na Tvůj příchod připraveni. Prosíme za ty, kteří se trápí. Pane, potěš zarmoucené, uzdrav nemocné, pozvedni klesající. Nechť světlo tvého evangelia svítí všem a ukazuje k nové budoucnosti, kterou jsi připravil. Kriste králi, na tebe čekáme. Tvé lásce se odevzdáváme. Amen